Rodáci
Jan Spáčil-Žeranovský se narodil r. 1857 a zemřel r. 1905. Proslul jako básník a
redaktor různých časopisů. Pěstoval náladovou lyriku. V původním nářečí napsal knihu
„Samó tihó“. Básnický talent projevil ve sbírce „Výše a propasti“. Překládal Viktora
Huga a J. Mariu de Héredia. Do němčiny přeložil Vrchlického Vittorii Colonnu,
Havlíčkův křest sv. Vladimíra aj. Dějiny obcí Olšan a Štětovic, v nichž olomoucké
kapitule patřilo málo zboží, nutno hledati u panství, jimž patřil v těch obcích větší díl.
Spolky v Žešově do roku 1935
Sbor dobrovolných hasičů (1892). Sokol (1919 jako odbor Sokola I. Prostějov) od
1929 samostatná jednotka. Dělnický divadelní ochotnický spolek (1931). Místní
organizace Jednoty zamědělského a lesního zaměstnanectva (1933). Několik velkých
sedláků (200 a více měřic) drží si deputátní dělníky (po 2-3 rodinách), kteří
založili svou organizaci. Spořitelní a záloženský spolek (od r. 1905). Zanikl
Čtenářsko-pěvecký spolek (zal. 1884).
Živelné pohromy
Živelné pohromy, ohně (r. 1805, 1806, 1825, 1831), krupobití a povodně navštívily
Žešov velmi často. Od r. 1830 do r. 1905 hořelo v obci 21 krát. R. 1837 shořelo
25 domů, r. 1861 celkem 21 budov. R. 1832, 1836, 1855, 1866 zuřila tam cholera.
Válkou utrpěl Žešov r. 1758, 1805, 1866. Povodeň nadělala mnoho škod r. 1894,
1923, 1926. R. 1897 zabil blesk při vyměřování pozemků dva občany.
Obecní kronika
Obecní kronika se vede od r. 1923. Školní kronika byla založena r. 1888 Antonínem
Wolflem, který použil ku psaní „knihy cti“ (založenou roku 1866)
Školka
Škola byla zřízena r. 1790. Vyučovalo se v domě č. 5 a pak v domě č. 8.
R. 1806 postavila obec novou školu. Nynější škola byla postavena r. 1903.
Jest dvojtřídní. R. 1933 čítala učitelská knihovna 308 svazků. žákovská 306, obecní 241.
Archiv
Ve škole jest uložena smlouva s kapitulou o zrušení robot (Robotabolizions-Kontrakt)
z r. 1787 (originál). Též tam vidíme v originále smlouvu, již dominikánský klášter
u sv. Michala v Olomouci r. 1783 propůjčuje Žešovským za peněžité a obilní dávky
2 lány s 1 padělkem. Z gruntovních register se zachoval jen jeden arch z let 1604 až 1609.
Opis listiny, vydané 1. ledna 1624 kapitulou, nás poučuje, že kapitula obnovila
toho roku Žešovským právo na odúmrt za plat 2 zl. moravské, 6 slepic a 30 vajec
z lánu roli. K obnovení došlo, poněvadž za českého povstání zpronevěřilou přísahou
a přijetím jiné nepořádné vrchnosti se provinili a ztratili tak své svobody a privilégia.
Místo trestu kapitula na jejich prosby obnovila zmíněné nadání. Zároveň Žešovští slíbili,
že osadí vždy kapitulní grunty lidem poctivým a katolickým.
Farní kronika určická (str. 37) se zmiňuje o nařízení Žešovským z r. 1585, které
se zachovalo v obecních registrech. Kanovník Václav Chyba z Kovačova, držitel Žešova,
nařídil toho roku, aby Žešovští chodili do kostela, k velikonoční zpovědi a aby to
vykonávali v určickém kostele, kdež dávají desátky. Provinilci měli býti pokutováni.
Já jsem již nenalezl roku 1933 toho nařízení v obci.
Pro detailní studium dějin obce mají značnou cenu: Registra gruntovní a sirotčí
obce Žešova z let 1552 – 1616, Kniha svatebních smluv (1556 – 1641) a Registra
sirotčí, gruntovní a svatební z let 1574 – 1836.
Kostel
Kostel, zasvěcený sv. Cyrilu a Metoději, nemá patronátu. Kapli (byzantský sloh)
postavili v letech 1877 – 1884. Po zřízení samostatné duchovní správy ji rozšířili
roku 1913 přístavbou presbytáře a sakristie. Za války byly odebrány dva zvony.
Nyní má chrám tři zvony a dva oltáře.
Kostel vymaloval r. 1890 akademický malíř G. Schmid a malíř Přeček z Olomouce.
Přemaloval jej r. 1915 malíř Jindřich Taschner z Prostějova. Obraz za hlavním
oltářem maloval r. 1883 J. L. Šichan v Brně („Smrt sv. Cyrila“).
Zvony v kostele
Podle sdělení p. kanovníka Václava Švece byl 1. starý zvon z roku 1727 přelit,
poněvadž dostal roku 1923 puklinu. Nyní váží 64,5 kg. Má nápis: Litey gest ke
tzi a chwale Si Antonii et Floriani. Nákladem obecznym. Ziešov Anno 1727. Přelitý
L. P. 1923 Adolfa Hillera vdova a syn v Brně. 2. Umíráček od téže firmy z r. 1923
váží přes 40 kg. Nápis: Litý ke cti sv. Josefa. L. P. 1923 Adolfa Hillera vdova a
syn v Brně. 3. Zvon „Alois“ (zvonoviny 124 kg) ulila fa. Adolf Hiller vdova a syn v Brně 1925.
Varhany
Varhany dodala r. 1883 firma Bratří Riegrové v Krnově. R. 1925 byly rozšířeny.
Křtitelnici dodal r. 1912 Josef Bernauer, prostějovský sochař.
Hřbitov
Hřbitov postavili r. 1896. Poněvadž není přifařených obcí, působí v duchovní správě
jen farář. Křížovou cestu dodala r. 1885 Křesťanská akademie v Praze. Největší zásluhy
o zřízení duchovní správy si získal žešovský rodák Alois Ječmínek, děkan v Rudě nad Moravou.
Odkázal k tomu účelu mnoho peněz. Nejstarší kříž z roku 1767 stojí při silnici k Výšovicím.